Historie

Svaz pěstitelů cukrovky Čech byl založen na ustavující valné hromadě v Bezně 22.8.1990 s cílem navázat na dlouholetou předválečnou spolkovou tradici v českém řepařství a vytvořit fungující stavovskou organizaci na ochranu zájmů pěstitelů cukrovky. Byl navázán styk s evropskými organizacemi pěstitelů sdruženými v CIBE. Dnes jsme již řádným členem této organizace. Představenstvo a výkonná složka Svazu si předsevzaly důkladně informovat pěstitele o situaci doma i v zahraničí, o politice a krocích Svazu. K tomu sloužilo i nadále slouží nesčetné množství řepařských akcí, konaných ve spolupráci s VŠÚŘ (později Řepařským institutem), organizacemi dovážejícími osiva, ÚKZÚZ, Vysokou školou zemědělskou (později Českou zemědělskou univerzitou), s dodavateli chemických prostředků a mechanizace, tradiční červnová setkání pěstitelů a cukrovarníků, valné hromady apod.

Průměrná výměra cukrovky 172 pěstitelů - členů svazu v Čechách (JZD a státních statků) byla v roce 1990 265 ha , dnes je průměrná výměra cukrovky u 320 členů svazu cca 76 ha, s kolísáním od 5 ha do 500 ha na podnik. V roce 1990 byl v České republice dosažen průměrný výnos cukrovky 34,01 t/ha při cukernatosti 16,33%, s výnosem bílého cukru 4,5 t/ha. Cukrovka se pěstovala na výměře 118,1 tis. hektarů. Bylo vyrobeno 540 000 t cukru. V kampaňovém roce 2005/2006 bylo vyrobeno 559 tis. t cukru na výměře 63,17 tis. ha cukrovky při výnosu 54,31 t cukrovky z ha a průměrné cukernatosti 18,70 %. Výnos bílého cukru v roce 2005/6 činil 8,8 t/ha, výnos polarizačního cukru 10,16 t/ha.

V desetiletí volného trhu dostávali pěstitelé, podle vývoje na trhu s cukrem. 650 - 900 Kč/t cukrovky. Cena za cukrovku činila převážně 50 - 60% ceny západoevropských pěstitelů. V roce 1995 obdržel Svaz od Ministerstva pro hospodářskou soutěž pokutu 25 tis. Kč za zmínku v novinách, že Svaz doporučuje dodržovat cenu 800 Kč/t jako minimální vzhledem k nákladům na pěstování.

Za těchto nesrovnatelných podmínek se naučili naši řepaři hospodařit a postupně dohánět své západní konkurenty, navzdory fatálním předpovědím nadřízených orgánů a VÚZE, že cukerní sektor není konkurenceschopný a je odsouzen k zániku.

Po roce 2000 byla v ČR zavedena, jako v prvním z bývalých socialistických států, komplexní regulace trhu s cukrem. Tato zdánlivá výhoda se ukázala být danajským darem. Problémem se stalo rozdělení kvót cukru. Vzhledem k přerušení kontinuity existence cukrovarů (některé cukrovary byly uzavřeny a pak znovu otevřeny ), nebylo možno výši kvót vypočítat na základě pevně stanoveného referenčního období. Z tohoto důvodu byly kvóty rozděleny na základě různých kritérií, více, či méně administrativně. S tím některé cukrovary nesouhlasily. Dvě rozhodnutí Ústavního soudu zrušila Nařízení vlády č. 51 a později Nařízení vlády č. 114. Vždy na úkor pěstitelů, kteří přišli o minimální cenu za cukrovku. Mnozí o cukrovku. Vzpomeňme na kausu Modřany, kdy nebyla respektována práva pěstitelů Modřanska společností Eastern Sugar, později poškození pěstitelů dodavatelů do cukrovarů spol. Eastern Sugar nesprávným rozdělením cukerní rezervy. Vinu lze přičíst na vrub nedostatečné schopnosti státních orgánů, především SZIF a MZE, kontrolovat a trestat porušování zadaných pravidel. V neposlední řadě však to byla minimální ochota cukrovarů přijímat kompromisy a v citlivé záležitosti realizace systému regulace trhu vzájemně komunikovat.

V roce 2002 se podařilo na nátlak SPC ČR, v návaznosti na kausu Modřany, prosadit novelu Nařízení vl.č. 114, kdy cukrovary měly ještě v létě 2002 za povinnost uzavřít s pěstiteli dlouhodobé smlouvy do roku 2004/2005. Ačkoliv se tomuto opatření nepřikládá vážný význam, mělo uzavření dlouhodobých smluv vliv na stabilizaci pěstitelských ploch.

Svaz dlouhodobě, ve spolupráci s SPC Moravy a Slezska (v rámci SPC ČR), usiluje o uzavření Meziprofesní dohody s jednotlivými cukrovarnickými společnostmi nebo s Českomoravským cukrovarnickým spolkem jako celkem. Toto opatření zůstává úkolem Svazu i nadále. Zkušenosti ukazují, že bez MPD nejsou vztahy s cukrovary vyvážené a pěstitelé jsou ve vztahu s cukrovary slabším partnerem.

Boj o kvótu jako zdroj kapitálu probíhal ještě donedávna. V roce 2007 byl ukončen soudní spor spol. Eastern Sugar ČR s českým státem. Firma si stěžovala na diskriminační přidělování cukerních kvót v ČR a stát zaplatil po částečně prohraném sporu spol. ES ČR 760 mil. Kč (požadovaná částka byla 2,1 mld Kč). Příčinou sporu bylo neobjektivní jednání MZe při rozdělování kvóty v minulosti a vytvoření korupčního prostředí, ve finále pak byli postiženi pěstitelé této společnosti, kterým bylo v první fázi kráceno dodávkové právo a nakonec firma ukončila činnost v ČR.

Důležitým úkolem Svazu je spoluúčast na formulování cukerní politiky vůči EU. Svaz spolupracuje s cukrovarníky, zastupovanými Českomoravským cukrovarnickým spolkem, pracovníky MZe, zástupci státu v Bruselu, s nevládními organizacemi pěstitelů, sdruženými v CIBE. Společným postupem se daří dát najevo a prosazovat požadavky na zachování kvóty A pro nové členy EU, vyslovovat se k návrhům Komise na reformu cukerního pořádku.

Významného pokroku bylo za minulá léta bylo dosaženo v cukrovarnickém sektoru. V roce 1990 pracovalo na území České republiky 48 cukrovarů s průměrnou denní zpracovatelskou kapacitou 1340 t řepy. Dnes zpracovává řepu 7 cukrovarů s průměrnou denní kapacitou 4 545 tun. Závod TTD v Dobrovici zpracuje denně 12 000 t řepy.

Postupně byly v Čechách a na Moravě uzavřeny cukrovary Lovosice, Doksany, Mnichovo Hradiště, Postoloprty, Mělník, Dolní Beřkovice, Čejetičky, Kopidlno, Zvoleněves, Žatec, Velvary, Úžice, Kostelec n.L., Brodce, Dymokury, Nový Bydžov, Bašnice, Smiřice, Předměřice n.L., Litol, Nymburk, Český Brod, Syrovátka, Cerhenice, Praha-Modřany, Ovčáry, Uničov, Drahanovice, Brodek, Dřevohostice, Vyškov, Všetuly, Sokolnice, Uherské Hradiště, Židlochovice, Hodonín, Břeclav. Po kampani 2005 byl uzavřen cukrovar Vrdy a po kampani 2006 firma Eastern Sugar uzavřela cukrovary Kojetín a Němčice na Moravě a Hrochův Týnec v Čechách.

Restrukturalizace v cukrovarnickém průmyslu přinesla modernizaci cukrovarů a zvětšení jejich zpracovatelské kapacity a na druhé straně uzavření řady cukrovarů a tím i ukončení pěstování cukrovky pro mnoho pěstitelů. V mnohých případech se nepodařilo Svazu zachovat pěstitelům možnost pěstovat cukrovku. Za úspěch Svazu však lze považovat vrácení cukerní kvóty do oblasti Modřanska po sporu se společností Eastern Sugar, která v roce 2002 vyzvala pěstitele této oblasti, aby ukončili činnost a kvótu hodlala přemístit mimo území Modřanska. Bylo zásluhou svazu, že pěstitelé z a možnost pěstitelů tohoto rajónu mohli nadále pokračovat v pěstování cukrovky.

Česká republika vstoupila do EU v květnu 2004 s kvótou 455 tis. t cukru a převzala prvky Tržního řádu pro cukr EU s vysokou intervenční cenou cukru - na úrovni 19 Kč/kg a vysokou cenou cukrovky - na úrovni 1470 Kč/t. Toto období trvalo pouze dva roky. Od 1.7.2006 vstoupil v EU v platnost nový cukerní režim, který omezí rozsah pěstování cukrovky a produkce cukru v Evropě z kvóty 17,5 mil. t na 12 mil. t.

V říjnu 2006 oznámila firma Eastern Sugar Česká republika záměr ukončit podnikání v Maďarsku, na Slovensku a v České republice a uzavřít 5 svých cukrovarů . V ČR toto opatření postihlo cukrovary Němčice a Kojetín na Moravě a Hrochův Týnec v Čechách. Firma prodala svoji kvótu v ČR - 102 000 t do restrukturalizačního fondu EU za odstupné 730 eur/t. Pěstitelé se nucenému ukončení činnosti bránili, avšak marně. Jsou jen omezené možnosti jak udržet pěstování cukrovky v postižených oblastech Hané a Pardubicka pro výrobu cukru. Pěstitelům z oblasti cukrovaru Hr. Týnec nabídla firma TTD Dobrovice, a.s. podíl na dodatečné kvótě, kterou tato společnost nakoupí a možnost pěstovat cukrovku na výrobu bioetanolu. Jednání s Eastern Sugar probíhala za účasti SPC ČR, Agrární komory a MZe. Pro pěstitele bylo sjednáno vysoké odstupné – 27,5 % + 1,9 % pro poskytovatele strojů z restrukturalizační podpory EU – 730 euro/t kvóty. To umožnilo postiženým pěstitelům zakoupit dodatečné dodávkové právo na pěstování cukrovky k výrobě cukru nebo se zaměřit na pěstování cukrovky k výrobě bioetanolu, případně příliš vzdáleným pěstitelům od cukrovaru restrukturalizovat své provozy a zaměřit se na pěstování jiných komodit. V kampani 2006/7 byla ve spol. TTD v Dobrovici zahájena výroba bioetanolu v nově postaveném závodu - Agroetanol, a.s. Od ledna 2008 je uzákoněno přimíchávání bioetanolu ( a metylesteru řepky) do PHM. Svaz zahájil jednání s MZe o náhradách pro pěstitele postižených restrukturalizací. Bylo rozhodnuto, že tito pěstitelé, kromě restr. plateb obdrží rovněž tzv. diverzifikační platby ve výši 17,24 EUR na 1 t odevzdané kvótové cukrovky na nákup ekologicky nezávadných strojů. Původně byla tato platba určena pro regiony postižené restrukturalizací. 

 V roce 2008/9 je prakticky dokončena restrukturalizace cukrovarnického průmyslu v EU. Pomocí finančních nástrojů se podařilo odevzdat do Restrukturalizačního fondu EU necelých 6 mil. t cukru, o které se snížila kvóta EU. V období 2006 - 2008 bylo v EU uzavřeno na 73 cukrovarů, z toho již zmíněné tři v ČR od firmy Eastern Sugar. V průměru EU 27 se snížila kvóta o 27,5 %, z toho v ČR o 21,6 %. Cukrovary v ČR nakoupily v letech 2007 - 2008 tzv. dodatečnou kvótu ve výši 20 070 t. S touto dodatečnou kvótou tak zůstává České republice pro období 2009/10 - 2014/15 kvóta 372,4 tis. t z původní kvóty 454,8 tis.t cukru. Vzhledem k snižující se ceně cukrovky (až na 25,5 EUR/t), sílícímu kurzu české koruny (24 EUR/ 1 Kč, proti 29 Kč/ 1 EUR v roce 2005), nárůstu cen obilí a vzestupu cen hnojiv a chemie, je cukrovka málo konkurenceschopná a klesá zájem pěstitelů o řepu. Plocha cukrovky klesla na historické minimum - 50 000 ha. Svaz vede jednání se společností TTD, která od sezóny 2008/9 zrušila podíl pěstitelů na dopravních nákladech a od roku 2009/10 i u cukrovky k výrobě kvótového cukru. V srpnu 2008 se z popudu Svazu uskutečnila v Nymburce Agronomická konference pěstitelů a společnosti TTD, na které byla jasně stanovena strategie pro rok 2009 - zcela zrušit podíl pěstitelů na dopravních nákladech na cukrovku (podíl pěstitelů na dopravních nákladech cukrovky k výrobě bioetanolu byl zrušen již v roce 2008), požadovat výplatu oddělené platby na cukr pěstitelům v plné výši , srovnatelné s okolními státy (13,8 EUR/t řepy kontrahované v roce 2005/6), připravit další varianty oddělené platby k podpoře aktivních pěstitelů, výpočet ceny cukrovky stanovit na základě ceny prodaného cukru ze vzorce, při zachování minimální ceny, upravit podmínky nákupu cukrovky (seřez na úrovni základů zelených listů, nikoliv na úrovni prvních zaschlých listů).
Na Moravě je uzavřena ve spol. Moravskoslezské cukrovary nevýhodná dlouhodobá smlouva bez možnosti vypovědět tuto smlouvu, pouze za cenu velkých sankcí. Moravskému svazu se nepodařilo dosáhnout odbourání podílu pěstitelů na dopravních nákladech na cukrovku a změny nevýhodných dlouhodobých smluv. V závěru roku prudce klesly ceny obilí až na úroveň 2800 – 3000 Kč/t, proti ceně 5 – 6 000 Kč/t v roce 2008 a cukrovka se stala stabilizující komoditou. Pěstitelé, kteří ve spol. TTD využili práva a do 31.8.2008 vypověděli dlouhodobou smlouvu s cukrovary, žádají o zrušení výpovědí. 

Semčice 69
294 46 Semčice
okr. Mladá Boleslav

tel.: 723 067 728 ředitel
tel.: 326 388 186 sekretariát
fax : 326 388 186
e-mail: spcc@semcice.cz,
jan.krovacek@seznam.cz

http://www.spcc.cz/