Vážení pěstitelé,

prosíme Vás o připomínky k navrženým bodům k diskusi o KS, díky za spolupráci.

 

Termín, kdy bude smlouva k dispozici zemědělcům

  • Nutnost znát smlouvu před stanovením osevního postupu, dnešní praxe, kdy se smlouva permanentně oddalovala, neumožňuje svobodnou volbu /vyhnojení pod cukrovku/
  • Termín by měl být nejpozději do konce července

Forma smlouvy

  • Otázkou je, zda zvolit jednodušší roční smlouvu a k ní obchodní podmínky, nebo zachovat stávající formát
  • Neřešil bych dlouholetou smlouvu /třeba 5 let/ a k ní roční smlouvy, nevím, zda vázanost je dána už dotačním titulem 3 l
  • Formulačně je potřeba smlouvu přejít, aby se texty zjednodušili a v některém jsou i opakovaně /př. VIII. Odst. 1 a 2/

Množství vykoupené řepy

  • Cukrovar bude chtít řepu smluvní a nadsmluvní ? Pokud ano, měla by být řepa smluvní pětiletý průměr + 5 % /to navýšení je z důvodů inovací, o které se všichni snažíme/
  • Jinak se kloním k názoru, že cukrovar by měl vykoupit veškerou vyrobenou řepu z ha, které jsou ve smlouvě – nadsmluvní by měla být z přesetých ha – zde je pak namístě vzorec

Cena

  • Nejsložitější bod ve smlouvě, nutné brát v úvahu argumentaci obou stran, pro zemědělce musí být garantovaná cena třeba i nulová, ale ne ztrátová
  • Stanovená by měla být k nějakému relevantnímu číslu nákladů – nezpochybňoval bych VÚEZi. Pokud stanoví cenu př. 75.000, výnos posledních 3 let byl 75 t/ha, akceptoval bych pro stanovení minimální garantované ceny odečet VCS Kč 7000 + 3.000 Kč 3.l  – Potom by nákladová cena zemědělce byla Kč 65.000, pak to vychází 866, a to je i pro řadu producentů již podnákladová cena- tabulka vytvořená Mirkem Máslem by měla být motivem k jednání.

Ostatní příplatky je nutné také zrevidovat, ale jejich změna není zásadní pro smlouvu.

Harmonogram

  • Je často terčem kritiky, nejsou dodržována stanovená pravidla na střídání 3 etap, brzy, středně, pozdě. Možná zpřísnit sankce za nedodržení harmonogramu – ale vytvořit harmonogram tak, že každých 14 dní bude 1 den v lince na TTD, což by dalo prostor k nějakému operativnímu, třeba i nutnému řešení změny harmonogramu.

Srážky a stanovování cukernatosti

  • toto je velmi citlivé téma, u zemědělců budí velkou nedůvěru v objektivitu. Obě strany by měly mít zájem na zlepšení tohoto vztahu. Řešení je možné např. nezávislou organizací, která by prováděla kontrolní odběry a ty by akceptovaly obě strany.
  • Kontroly SPCČ ukázaly na vysoké procento – 1,3 % ztráty na pračce. To s 2,8 % paušálního seřezu = 4,1 % /ohromné číslo 127.000 t řepy/. Přitom číslo 8,6 % – což jsou srážky na minerální nečistoty po odečtu 4,1 %, plně odpovídá průměru všech ostatních cukrovarů
  • Paušální seřez byl stanoven jako zvýhodnění při vyšším výnosu, kdy ing. Chochola deklaroval o 7 % vyšší výnos při stanoveném seřezu. Objektivně to nelze hodnotit. Navíc se cukernatost stanovuje z bulvy na páse, takže veškerá řepa je zpracovaná. Nepotvrdily se obavy cukrovaru, že menší seřez přinese problémy s dodávkou řepy s olistěním. Podle mě je paušální seřez pouze čistý výnos cukrovaru, a zemědělci jsou o dodanou řepu v dodávce pouze poníženi. Paušální seřez by měl ze smlouvy zmizet.

Řízky

  • Jsou, a měly by být vždy dodavatele. Jestli je za úplatu přenechá cukrovaru, nebo si je odebere je jeho věcí. Pokud si je odebere, myslím, že je i jeho věcí, jak s nimi naloží, a neměl by být limitován tím, že s nimi nemůže obchodovat.
  • Lisování je ohromná cena 50 Kč za lisování 10 % řízků je prakticky 100 Kč na odebrané. Pokud zemědělci odeberou 160.000 t řízků, zaplatí 16.000.000 zpět do cukrovaru. Je otázkou, zda to ten cukrovar tolik stojí. Nevím, jen laicky uvažuji.
  • Neodebrané řízky – je problém hledání kompromisů, kvůli novým smlouvám, a tak se tolerují i nepořádky. Mělo by ve smlouvě být stanoveno a dodržováno.
  • U nadsmluvní řepy by mělo být stanoveno jasné nakládání s řízkami – buď je cukrovar koupí, nebo si je zemědělec odveze.

 

Doprava

  • Vyloučil bych téma doprava z naší komunikace a to v tom případě, když se řekne paušální seřez, nastupuje doprava. Cukrovar totiž zvyšuje dopravní vzdálenosti a tento náklad různými formami přenáší na nás. Nevede ho komplexní ekonomika, tu dělá na ceně cukrové řepy.
  • Pokud doprava, hledat úspory snižováním dopravní vzdálenosti, a motivovat blízké dodavatele k navýšení ploch.

 

Splatnosti

 

  • Asi není zásadní problém, jen posun doplatku z července do září – co je důvod
  • My vkládáme investici do cukrovky od srpna, a tím dostaneme zaplaceno více jak za rok

Ještě myšlenka ke zpětnému odběru

  • Zpětně odebrat poměrné množství kořínků apod., co je poměrné množství, zda to vychází ze srážek a dodaného množství, nebo je určováno subjektivně cukrovarem, jinak si myslím, že jedná poměrně o malé množství
  • Ještě k čl.VIII odst. 5, pod srážky 12,5 % cukrovar hradí za dodanou tunu 3 Kč, průměr cukrovaru je 12,7 % včetně paušálního seřezu, který nedovezeme, takže prakticky 9,9 % neměl by se ten příplatek vztahovat k tomuto procentu ?