MZe, MŽP, Zemědělský výbor PSP ČR
AK ČR, ZS ČR, ASZ
Všem pěstitelům cukrovky
Cukrovarnické společnosti
Vážený pane ministře, vážení kolegové a kolegyně, milí řepaři, vážení zástupci hlavních nevládních organizací, vážení zástupci cukrovarnických společností v rámci ČR,
Svaz pěstitelů cukrovky Čech spolu se Svazem pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska se silně vymezuje a nesouhlasí s redesingem eroze který má být platný od roku 2024.
Výše uvedený redesing velmi zkomplikuje, u některých i znemožní pěstování cukrové řepy na jejich farmách a bude mít za následek ukončení a ohrožení výroby cukru v České republice. Považujeme za neférové zpřísňovat erozi bez řádného vyhodnocení stávajících opatření, které se jeví z důvodu klesajícího počtu erozních události jako naprosto dostatečné.
Z výše uvedených důvodů požadujeme účast na případných pracovních skupinách týkajících se ,,Eroze 2024“, neboť se toto cukrové řepy silně dotýká a je prioritou obou svazů tento problém řešit.
Pokud by pravidla pro erozi od roku 2024 zůstala tak, jak jsou navržená, jednalo by se i o nerovné podmínky pro hospodaření mezi členskými státy EU (aktuální stav k erozi v okolních státech nyní zjišťujeme)!
Níže jsou naše návrhy dále k diskusi na společných pracovních jednáních:
1. Mírná eroze (žlutá vrstva) – podmínky zůstávají
2. Silná eroze oranžová vrstva (navrhujeme rozsah současné mírné eroze)
3. Silná eroze červená vrstva (navrhujeme cca rozsah dnešní červené vrstvy)
2. oranžová vrstva
a) Pěstování řepy komplexní
Podrývání nad 35 cm a současně povinnost na takové zemědělské parcele pěstovat v předešlém roce meziplodinu od 6.9. do 30.10. a současně provést na pozemku cukrové řepy do 30.6. alespoň jedno plečkování.
Zdůvodnění:
Na pozemcích s cukrovou řepou nedochází k nárůstu počtu erozních případů. V návrhu se počítá limit oranžové vrstvy jako v současné erozi žlutá vrstva (cca 22 % orné půdy v ČR) a je tedy relevantní takto uvažovat. Naproti tomu však přibyly další 2 podmínky, které jdou nad rámec povinností současných zásad.
Současné mechanizační vybavení farem, ale i zásady pěstování by tyto výše uvedené zpřísněné podmínky měly umět splnit a nedojde ke kolapsu pěstování cukrové řepy.
b) Obhospodařování na pozemcích 2 ha
Zdůvodnění:
Již dnešní legislativa umožňuje hospodařit na pozemcích 2 ha a méně bez vlivu na erozní zařazení pozemku. Tato možnost by měla zůstat zachována a to i pro farmy s menším mechanizačním vybavením. Rovněž to dle názorů expertů umožní MZe zachovat ústavnost tohoto nařízení.
c) Obhospodařování v pásech
Zemědělský závod hospodaří tak že na DPB se střídá plodina se střední nebo vysokou ochrannou funkcí o šíři pásu 23,5m – 54m s plodinou s nízkou ochrannou funkci o šíři pásu 6m – 54m. Výměra zemědělské parcely souvislé plodiny s nízkou ochrannou funkcí. Na pásu s nízkou ochrannou funkcí je po sklizni pěstována meziplodina od 6.9. do 30.10. Pokud je v tuto dobu na pozemku hlavní plodina, následuje setí meziplodiny do 7 dnů po její sklizni, netýká se pozemků sklizených po 24.10.
Zdůvodnění:
Obhospodařování v pásech umožní stabilizovat krajinu před erozí a rovněž využít stávající mechanizaci farem, bez nutnosti dalších investic, což je vstřícné pro menší farmy, ale i pro ty, které takto chtějí hospodařit dlouhodobě.
Z hlediska pěstování a logistiky u cukrové řepy doporučujeme nezavádět povinné hospodaření po vrstevnici, naopak doporučujeme vyhodnotit toto opatření v době 5 let (cca 1 rotace osevního sledu v ČR) a poté uvažovat dále.
d) Obhospodařování formou Strip Till
Způsob hospodaření ve zpracovaných pásech, kdy 60 % pozemku je nezpracováno a maximálně 40 % půdy je na jaře zpracováno.
Zdůvodnění:
Z dosavadních zkušeností se ukazuje že metoda Strip Till má při pěstování řepy natolik robustní ochranu půdy proti erozi, že považujeme za vhodné ji použít i na pozemcích s oranžovou podkladovou vrstvou. Kombinace nezpracované půdy (po mechanicky zlikvidované meziplodině) a poměrně rychle vzešlých rostlin cukrové řepy zajistí v kritickém období již dostatečně odolný povrch pozemku. Díky kořenům meziplodin i dostatečně vsakující nezpracovaný povrch.
Další návrhy k SEO erozi:
Rozdělování zemědělských parcel na silné erozi 10 ha a u ostatních na 30 ha plochách:
Dostatečným rozdělením zemědělských parcel na SEO plochách pro dodržení max. 10 ha souvislé plochy jedné plodiny se považuje pás široký nejméně 23,5 m. Plodiny se střední či vysokou ochrannou funkcí (je to vyšší standard, nežli současných 22 m plodiny se silnou ochrannou funkcí).
Další dělící pás je liniový úhor o šířce 6-30m – což je dobré a pro praxi použitelné řešení dělení na SEO.
Důležité je i to, aby nebyla povinnost hospodaření po vrstevnici, což je z agronomického pohledu pochopitelné, bohužel při současné půdní držbě neproveditelné. Má to spojitost s logistikou sklizně a uložením hromad k cestám atp. Další problém může být i vydávání pozemků vlastníkům, kteří chtějí být na původním, čímž rozbijí obhospodařování po vrstevnici. Z Ústavy mají právo hospodařit na svých pozemcích a nelze je právně donutit k užití náhradních pozemků. Může se o tom hovořit v budoucnu, kdy bude vytvořen mechanismus pozitivní motivace pro hospodaření v pásech po vrstevnici.
Zapojení meziplodin pro splnění podmínek hospodaření na SEO oranžových plochách – zde může být speciální úprava pro kukuřici, kdy by se na SEO plochách mohla pěstovat kukuřice za podmínek nejvyšší ochrana meziplodina a zároveň Strip Till 70% nezpracováno a max. 30 % zpracováno.
Další připomínky
– Ekoplatba celofaremní –
Vzhledem k ukládání hromad řepy na okraj pozemku ustanovit institut opravy. Nikdo asi nechce, aby při monitorování družicovým systémem Mach měl neustálou obavu, zde je to na hraně nebo již za hranou! Vytváří to systém, kdy má kontrolní orgán farmáře neustále pod tlakem a to snad ve svobodné společnosti nechceme? Zde obnovy travnatého pásu kolem vod, ale v obecné rovině všude tam, kde jsou např. opakovanými přejezdy vyježděny odkryté pásy v úhorech, zatravněných údolnicích či souvratích. Tyto opravy přísevem by chránily žadatele před pokutami SZIFu. Institut by byl na žadateli, který by takto sám upozornil SZIF.
Ideální by byla podmínka maximální opravy za rok na 10 % ploch v daném režimu celé farmy, nevztahovat na Díl půdního bloku. Představme si situaci, kdy na 20 ha pozemku musí pěstitel uskladnit řepu podél celé úvratě s travnatým pásem (90 % z výměry travnatého pásu daného dílu půdního bloku), avšak nepěstujeme řepu jeden rok na všech pozemcích kolem vod!
– Ekoplatba precizní zemědělství –
Udržet současný návrh, kdy lze hnojit N, P, K dle předpisové mapy např. výnosového potenciálu pozemku. Pokud by zde do budoucna byla povinná výnosová mapa, pak je to u současných sklízečů velký problém.
Naopak do budoucna precizní zemědělství při ochraně rostlin by v případě automatického vypínání sekcí trysek problém nebyl, je to možná cesta kde precizní zemědělství posunout. Zde ideální spojení s přesným setím (alespoň úroveň EGNOS do budoucna RTK s přesností na 3 cm).
– Zemědělská parcela –
Je nutné zpřístupnit MŽP pohled LPISu na úroveň zemědělských parcel (které žadatel vždy musí zakreslit v mapě) a to proto, abychom v budoucnu nemuseli vše rozdělovat pásy jiné kultury, ale aby se logicky pozemek se SEO rozdělil na tu část se silnou Erozí a zbytek, který by zežloutl, již dále by bylo možno obhospodařovat ve výměře 30 ha max. Dnes bohužel jsme poslali do Bruselu ale i do NV textaci Při SEO na DPB rozdělit na max. 10 ha, my však potřebujeme Při SEO na zemědělské parcele rozdělit na max. 10 ha.
Předem děkujeme za další spolupráci a diskusi, která by měla zachovat rozměr pěstování cukrovky a dalších důležitých širokořádkových plodin (kukuřice, brambor,…) i v roce 2024!!!
S pozdravem, buďte stále zdraví, poklidné Vánoce a dobrý rok 2023.
Ing. Jan Křováček, Ph.D. Ing. Pavel Kašing
výkonný ředitel SPCČ výkonný ředitel SPCMaSl
v.r. v.r.